Francouzky svádějí každého na potkání
Ve Francii sloveso séduire (svádět) neznamená pouze „dostat někoho do postele“, má mnohem bohatší obsah. Být svůdný či svůdná berou Francouzi jako součást životního stylu a jednání s okolním světem. Zahrnuje to inteligenci, důvtip a štědrou dávku šarmu.
Jeden Francouz nám podal tento výklad:
"Séduire neznamená jít za jediným cílem – vlákat někoho do postele, třebaže to tak může být. Pokud mi to moje znalost angličtiny dovolí, pak myslím, že výstižnější nebo alespoň bližší francouzskému významu slova je vaše to charm – okouzlit.
Séduire znamená velmi jemně a nepozorovaně někoho přimět, aby byl příznivě nakloněn vám a vašim myšlenkám. A tak la séduction (svádění) je umění, které nutně potřebujete ovládat, ať už jste Casanova, obchodník, guru, advokát, diplomat..."
Zkrátka je to umění, které volně překračuje hranice a zasahuje do všech oblastí.
Svádění je dovednost, v níž se Francouzka odmala tříbí a zdokonaluje v první řadě pro účely milování, ale jinak používá svá kouzla a čáry po celý život při běžném jednání s lidmi – aby si na trhu zajistila od stánkaře ten nejčerstvější pórek; aby docílila nižší částky za parkování (ano, takovou věc lze ve Francii usmlouvat) nebo v optice dosáhla opravy brýlí na počkání a bez expresního příplatku.
(…) Oproti Spojeným státům americkým je Francie malá země s úzce spjatou společností žijící ve státním systému zavaleném byrokracií, jejíž spletí se těžko prosekáte. Pohnout s věcí kupředu tady často nejde tak rychle a snadno jako v Americe, a proto se Francouzky od raného věku učí, že chtějí-li něčeho dosáhnout, musejí být taktní, přívětivé a samozřejmě šarmantní. Francouzka prohodí pár milých slov s majitelem pekařství, s číšníkem v kavárně na rohu ulice, s cvičitelem jógy, s chutí s popovídá se svými spolupracovníky. Místo aby se vypravila do obchodního domu a beze slova koupila láhev vína ve slevě, raději zajde do vinotéky v sousedství, s jejímž majitelem se zná již léta, a zavede řeč na letošní bordeauxské z Médocu. Je to opravdu tak vynikající ročník, jak všichni tvrdí? Vyptá se ho na děti. Jak si vede mladý Bernard na střední škole, jak mu jde příprava na maturitu?
Dobře vyvinutý smysl pro šarm pomáhá Francouzkám nejen dobře vycházet s okolním světem, ale je naprosto nezbytný ve sféře milostného života. Inu, jak líčí Mireille Guilianová ve své úžasné knize "Francouzky netloustnou", kořením života je pro ně radost – požitek – rozkoš. Francouzky nežijí stylem buď anebo. Nevěří v posvícení nebo půst v jídle a nevěří v to, ani když přijde na lásku. Jako poživačné rozkošnice dbají na to, aby byly neustále aspoň kapku sexy. Jsou od přírody křehké, avšak nikdy nezapomínají, že jsou ženy a že mají nespornou moc. A tudíž v jednom kuse svádějí, ale tak přirozeně a nevtíravě, že si člověk vůbec neuvědomí, že je sváděn. Francouzi obecně mají zvláštní talent vykouzlit významný a postranních úmyslů prostý pohled. Když jsem se zeptala Julie, která žije v pařížském 5. okrsku, jak si počíná při svádění, odpověděla:
„No přece používám oči! Svádím významným pohledem. To je můj klíč k úspěchu.
Abych muže dostala zpátky, přičiním se, aby žárlil.
S důvěrou spoléhám na své tělo, i když popravdě nevím proč. Prostě se mi líbí a ráda jeho krásu podtrhuji, abych muže přiměla ke zvědavosti a zatoužili se dozvědět se víc... A miluji tanec, protože když tančím, bytostně vnímám, jak se moje tělo vlní. Hlavní věc je, že chci vždycky vypadat půvabně, neboť člověk nikdy neví, co se může přihodit!“
(z knihy Jamie Cat Callanové "Francouzky nespí samy", s. 73 - 75)